Ignorace

To, že je ignorace způsobem komunikace ví každá zdejší děva. To jen my opičáci stále nemůžeme pochopit, proč nám ta holka vlastně neodepisuje. Debaty o hovorovém psaní jako v Červeném Pomeranči už dávno vyšly z módy – ale ignorace? To je základ. Vymaštěný týpek sedí u svého notebooku, pojídá rohlík s paštikou a skládá nejrozumnější větu ze všech :
„Ahoj jak se mas?“ Vypotí a čeká na odpověď. 15 minut se nic neděje, vrtá mu to hlavou jako vrtačka na zateplovačce. Proč neodepisuje? Zkusím kompliment…
„Si krasna holka,“ naťuká do notebooku a čeká. Mezitím se dívá na Snídani s Novou a sem tam koukne, jestli ta holka „jakožefaktneodepsala“ … a ono nic…Jak si to jako může dovolit?
„Sukal bych te si krasna,“ zkusí přitvrdit a jde si do své samoty uvařit čaj. Vrátí se k notebooku a zprávy prázdné. Napsal jsem dvaceti holkám a žádná neodepisuje !!!
„ODEPIS TY KURVO !!“ Už je navztekaný a jako Kalašnikov bubnuje do kláves.
Takhle nějak by to mohlo být, takhle nějak to vidím – mnozí nepochopí, že ignorace je způsob komunikace – nevysloveným prázdným větám dáváme protějšku najevo, že si může jít vytřít vlastní prdel – co je k nepochopení?