Je Suis

A tak jsem zde,
 a ty jsi tam.
 Propojení paralelních světů.
 Kde já ti polibek jen dám?

 Já jsem tam i tady
 a zároveň uprostřed všeho dění.
 Kdy a kde tě obejmu,
 když se mi ztrácíš v zapomnění?

 Ale tam v tom jednom světě,
 mi sněhové vločky omývají tváře,
 ale tady se opaluji v létě
 a kochám se slunečnímu svitu záře.

 Už opravdu nevím kde jsem.
 Jaro, léto, podzim nebo zima?
 Je noc nebo den?
 Žaludek se snad obrací pod náporem vína?

 Nechci vidět ty paralelní, modré míčky,
 chci zpět své myšlení jako dřív.
 Chci překonat žebříku vědomosti příčky
 a urovnat si v hlavě ten nepřehledný chlív.

 A tak jsem zde
 a ty jsi tam.
 Zároveň spolu jsme
 a já ti polibek dal nebo dám.

 Začalo to tím,
 že nevím
 zda-li spím či bdím
 a ty dva neovlivním.

 Ty dvě zmije v mé hlavě
 si hrajou s mým pravým já.
 Už neodolám té žhavé lávě
 co vypouští schizofrenie má.

 A tak jsem zde
 a ty jsi tam.
 Zárověň spolu jsme
 a já ti polibek dal nebo dám.

 A vůbec kdo jsi?