Již neuslyšíme píseň stromů

Již neuslyšíme píseň stromů
Podzim se krátí, zimní čas tu jest
Už bych chtěl z tý klece domů
A ten závoj v duši smést
Každý má svou prazvláštní cestu
Každá se vždy s druhou spojí
Jsou úměrné vesnici i městu
Stále dvě ve stejném kroji

Kdo se bojí, zůstane snad sám
Samota nenechá je na pokoji
Ve svém srdci chová chlad i klam

Podporuj konsilidaci srdcí
Potěš i pumpičku mou
Myslí na Tebe ve dne i v noci
Především...
Když měsíc proplouvá tmou