Na kolejích sníh

Jedu si sám
Vpřed, v osamělém kupé
V kolejích unikám nicotám
S konopím a sněhem
Co sežehly mé oči tupé

Tady se svět netočí
Jede se stále vpřed
Smrt.Kontrola, průvodčí
S kosou a v očích led

Moderní doba, už se nepluje přes řeku
Život je přibitej jako skoba
A na ní visí smrt jako obrázek výkřiku
Malíř je Hádes a freska jeho volba

Na fresce mé rozplizlé já
Vsříc smrti v osamělém kupé
Tvář se ztrácí, uniká
Ztrácí se svět i má duše