Nic není ošklivé

U říčky princeznička dřepí
Pozoruje ji rybička pod zakalenou hroudou
Ze zrcátka padají střepy
Prý je ošklivá, skápla slza do proudu

„Rybičko, rybičko, chci být krásnou,“
Rybička je němá. Jen ploutve špulí
„Život mám snad zhasnout?“
„Co nedoženeš krásou, dožeň vůlí,“

O rok později : „Rybičko děkuji!“
„Neděkuj, jsi krásná, v srdci máš melodii,“
„Ano, to je důležité, jsem šťastná a miluji,“
„Dobře, tak já k další smutné duši popluji.“