Permoník

Jako první jej spatřila plachá srnka,

permoníka, jenž utekl z betonové pasti a uhelných dolů.

A teď u potoka s harfou píseň si brnká

o tom, že se konečně vrátil domů.

Pod jeho písní rozkvétají veškeré květy

- melodie, jenž spojuje lidi, národy, světy.

Přijďme ji poslouchat do zelených, malebných lesů,

v bystřině naslouchat bez hlesu, jako ve snu.

Všemi vjemy pocítit vše v plné kráse,

tu píseň, co se skrývá v prostoru, čase.

Skřítek ji zpívá a harfu drží jako spásu,

pěje pro sebe.

Pro všechny,

i pro tebe,

tak si ji vyslechni.