Tisíc Slov

Nad hroudami hlíny a plísní
Snažím se napsat píseň písní
Mít tak tisíc slov
Nikdy ji nevyzpívám
I kdyby měsíc psal náš sloh
Nikdy se nepodívám
A tak směle
A vřele
Směj se
A dívej se semnou na lunu
Kterou bych ti dal
A přece
Tak chladnou
A nepřípustnou
Tak jako náš život
Který dal i bral
Zkušenosti, ztrátu i vinu
A tak hledím na měsíc
A v něm vidím Tebe
V ústech
Tisíc slov nevyřčených
Visí jako v pohádce
Která je jen pro Tebe
Miluji, nenávidím
Všechny
Ale hlavně sebe
A tak možná vidíš i ty mne
Vlka samotáře
Který spíše zmlkl
A přece i tiše káže
O člověku v tísni¨
Který zpívá píseň písní